Znalostní bázeCentrum zkoušek
CSČeština
Vybrat jazyk13

CKTIS / C++

`std::vector::data`: ukazatel na buffer a meze rozsahu

Získej ukazatel na prvky vektoru, předej ho spolu s počtem prvků a rozpoznej, kdy ukazatel přestává platit.

Verze: ISO C++23; implementation support may vary

Syntaxe

#include <vector>

// Member declarations of std::vector<T, Allocator> (T != bool):
constexpr T* data() noexcept;
constexpr const T* data() const noexcept;

std::vector::data z hlavičky <vector> vrací v konstantním čase surový ukazatel do souvislé paměti vektoru, bez kopírování a bez předání vlastnictví. U neprázdného vektoru vrací adresu prvního prvku. Nekonstantní vektor vrací T*, přes který lze měnit existující prvky; vektor const vrací const T*. Přes const T* nelze přiřadit novou hodnotu samotnému prvku, ale pokud je T třídní typ, lze tak měnit jeho datové členy deklarované jako mutable. Obě přetížení jsou noexcept a od C++20 také constexpr. Specializace std::vector<bool> nemá standardní členskou funkci data().

Jestliže p = v.data() a n = v.size(), je [p, p + n) platný polootevřený rozsah. U neprázdného vektoru ukazuje p + n těsně za poslední prvek a nesmí se dereferencovat. Při n == 0 může, ale nemusí být p rovno nullptr; ani v jednom případě ho nelze dereferencovat. Testuj v.empty() nebo n == 0, nikoli to, zda je ukazatel nulový.

Funkci, která zpracovává buffer, předej ukazatel a počet prvků nebo dvojici ukazatelů vymezujících rozsah. size() počítá prvky, nikoli bajty; u typu char jsou obě hodnoty stejné. Buffer std::vector<char> nemá automatický ukončovací znak \0 a vnitřní \0 neukončí čtení omezené délkou. U prázdného bufferu ověř, že funkce přijímá nulový počet a případně i nulový ukazatel. Samotné reserve() nevytváří prvky: před zápisem do dalších prvků použij resize().

Neuvolňuj paměť přes tento ukazatel a nepoužívej ho po zničení bufferu. Realokace zneplatní ukazatele na prvky i dosavadní konec rozsahu. push_back() může vyvolat realokaci; i bez ní zůstane ukazatel na existující první prvek platný, ale konec rozsahu je nutné přepočítat. Po změně struktury vektoru je nejjednodušší znovu zavolat data() a size().

Příklady

#include <cstddef>
#include <iostream>
#include <vector>

void print_bytes(const char* first, std::size_t count) {
    const char* last = first + count;
    for (auto p = first; p != last; ++p) {
        std::cout << (*p == '\0' ? '0' : *p) << ' ';
    }
    std::cout << '\n';
}

int main() {
    std::vector<char> bytes{'A', '\0'};
    bytes.push_back('B');
    const auto& input = bytes;
    print_bytes(input.data(), input.size());
}

Výsledek

A 0 B 

`print_bytes` vypočítá ukazatel těsně za poslední prvek a zpracuje všechny tři bajty. Vnitřní `\0` zobrazí jako viditelnou `0` a operátor `<<` vloží mezeru za každý znak, včetně `B`, před koncem řádku.

Související lekce

  • C++ · Lekce 27 · Pokročilá · Verze: 3
  • C++ · Lekce 58 · Pokročilá · Verze: 3

Zdroje