Znalostní bázeCentrum zkoušek
CSČeština
Vybrat jazyk13

CKTIS / C++

Strukturovaná vazba výsledku `std::map::insert` (od C++17)

Pomocí `auto [it, inserted]` pojmenujete iterátor a příznak vložení, které `std::map::insert` vrací při vkládání jediné hodnoty bez doporučené pozice.

Verze: ISO C++23; implementation support may vary

Syntaxe

auto [it, inserted] = m.insert(value); // C++17 and later; m is a std::map and value is a single element

Od C++17 deklarace auto [it, inserted] = m.insert(value); pojmenuje obě složky vrácené dvojice. V hranatých závorkách jsou identifikátory, ne typy: doslovný zápis auto [iterator, bool] způsobí chybu při překladu, protože bool je klíčové slovo. Tato dvojice vyžaduje přesně dvě jména v uvedeném pořadí.

auto se vztahuje na skrytý objekt dvojice, ne na dvě nezávislé deklarace. std::pair používá rozhraní podobné n-tici: it označuje první složku (first) a inserted druhou (second). U existující dvojice result ji auto [it, inserted] = result; zkopíruje, zatímco auto& [it, inserted] = result; naváže jména na její složky. auto& nelze použít přímo s výsledkem insert, který se vrací hodnotou.

Přetížení std::map::insert pro jednu hodnotu bez doporučené pozice vrací std::pair<iterator, bool>. Při normálním návratu má inserted hodnotu true, pokud se prvek vložil, a false, pokud mapa už obsahovala ekvivalentní klíč podle porovnávacího objektu. V obou případech it ukazuje na příslušný prvek a it->second čte jeho uloženou hodnotu. Duplicitní klíč tuto hodnotu nepřepíše. false neoznamuje výjimku.

Ne každé přetížení vrací dvojici: vložení hodnoty s doporučenou pozicí vrací jen iterátor, vložení rozsahu vrací void a vložení uzlového úchytu bez doporučené pozice vrací insert_return_type. Iterátor neprodlužuje životnost mapy ani prvku. Další vkládání do std::map jej nezneplatní, ale nepoužívejte jej po vymazání prvku, na který ukazuje, nebo po zániku mapy.

Příklady

#include <iostream>
#include <map>

int main() {
    std::map<int, int> m;
    const int values[] = {10, 20};

    for (int value : values) {
        auto [it, inserted] = m.insert(std::map<int, int>::value_type{7, value});
        std::cout << std::boolalpha << inserted << ' ' << it->second << '\n';
    }
}

Výsledek

true 10
false 10

První pokus uloží `10` pod klíč `7`. Druhý použije stejný klíč a oznámí `false`; `it->second` má stále hodnotu `10`, nikoli `20`.

Související lekce

  • C++ · Lekce 26 · Středně pokročilá · Verze: 2

Zdroje