CKTIS / C++
std::end: iterátor za koncem rozsahu
std::end vrátí iterátor past-the-end kontejneru nebo ukazatel za vestavěným polem.
Verze: C++23
Syntaxe
template<class C>
constexpr auto end(C& c) -> decltype(c.end());
template<class T, std::size_t N>
constexpr T* end(T (&array)[N]) noexcept;std::end(c) z <iterator> volá c.end() a zachovává přesný návratový typ, ale C++23 u tohoto přetížení nevyžaduje noexcept. Pro vestavěné pole T array[N] vrací samostatné přetížení array + N a je noexcept.
Vrácená pozice je výlučná pravá hranice [begin, end) a nesmí se dereferencovat. U prázdného rozsahu se rovná začátku. Její platnost a zneplatnění vycházejí ze zdrojového objektu; iterátor přežívající kontejner je visící.
Kvalifikované std::end(x) obsluhuje typy s členem end() a vestavěná pole. V generickém kódu dovolí using std::end; end(x); navíc nalézt vlastní volné přetížení pomocí ADL. Nezaměňuj funkci za std::ranges::end, která má vlastní pravidla rozsahů a sentinelů.
Příklady
#include <iostream>
#include <iterator>
int main() {
int values[]{4, 7, 9};
const auto last = std::end(values);
std::cout << (last - std::begin(values)) << ' ' << *(last - 1) << '\n';
}
Výsledek
3 9
std::end → 3 9