resize a reserve u std::vector a std::basic_string
`resize` mění počet existujících prvků, zatímco `reserve` připravuje místo pro další prvky, aniž by měnilo aktuální velikost nebo obsah.
CKTIS / Znalostní báze
Syntaxe, operátory a pojmy programování. Najdi vysvětlení, prohlédni si příklad a pokračuj v učení.
`resize` mění počet existujících prvků, zatímco `reserve` připravuje místo pro další prvky, aniž by měnilo aktuální velikost nebo obsah.
Pomocí `auto [it, inserted]` pojmenujete iterátor a příznak vložení, které `std::map::insert` vrací při vkládání jediné hodnoty bez doporučené pozice.
Deklarátor `&&` vytváří typ reference na rvalue. Při výběru přetížení ale rozhoduje kategorie výrazu: jméno proměnné deklarované jako `T&&` je při použití jako argument lvalue.
Tyto tři vzory oddělují identitu a životnost objektu, volbu vytvářené implementace a přidávání chování při zachování stejného rozhraní.
C++23 stanovuje dobu uložení a pravidla životnosti objektů, nikoli jejich fyzické umístění. Objekt s automatickou dobou uložení může obsahovat `std::string`, který dynamicky alokuje paměť pro znaky.
Nauč se číst názvy jako `std::cout` a `std::chrono::seconds`, zpřístupnit jejich deklarace a bezpečně zkracovat zápis. Příklady z kurzu odlišují pravidla jmenného prostoru od chování konkrétních rozhraní.
V C++23 tato zastaralá varianta funkce atomicky kopíruje `std::shared_ptr` a umožňuje zvolit uspořádání paměti při načítání.
Starší přetížení zveřejňuje std::shared_ptr zápisem release a umožňuje jeho převzetí čtením acquire. V C++23 ještě existuje; pro nový kód je vhodnější std::atomic<std::shared_ptr<T>>.
`setf` mění formátovací příznaky proudu. S příznakem `std::ios::boolalpha` se při klasickém místním nastavení hodnoty typu `bool` vypisují jako `true` a `false`.
Vyber přetížení `append` podle zdroje: celý řetězec, jeho část nebo buffer se známou délkou. Přidávej oddělovače výslovně a zachovej nulové znaky uvnitř dat.
Zvolte přetížení podle zdroje. U bufferu se známou délkou předejte ukazatel a počet prvků, aby se zachovaly i nulové znaky uvnitř dat.
Vytvořte řetězec s přesně `count` kopiemi znaku `ch`. Kulaté závorky zvolí přetížení pro vyplnění řetězce namísto přetížení s inicializačním seznamem.
Používejte `data()` spolu se `size()`, aby se zachovaly vložené nuly, a před použitím ukazatele ověřte meze a dobu života řetězce.
Najděte první shodu od zadané pozice, zkontrolujte `npos` a zadejte délku vzoru výslovně, pokud může vyrovnávací paměť obsahovat nulové znaky.
Než výsledek `find` použiješ jako index, porovnej ho s `npos`. V parametru délky funkce `substr` tatáž konstanta označuje zbytek řetězce.
Přidejte jednu kódovou jednotku na konec řetězce přímo nebo přes výstupní iterátor a zachovejte nulové znaky v datech se známou délkou.
`reserve(n)` připraví místo pro budoucí prvky, aniž změní jejich počet. `resize(n)` mění počet prvků jak v řetězci, tak ve vektoru.
`size()` počítá uložené prvky, nikoli znaky vnímané uživatelem. Hodí se k určení rozsahu kopírování, kontrole indexů a zkracování polí.
Vyřízněte část řetězce do nového řetězce s vlastními daty. Zjistěte, jak se omezuje délka, kdy počáteční pozice vyvolá výjimku a co mění přetížení pro rvalue v C++23.
Operátor `/` vrací novou cestu a nemění operandy. Podle syntaxe pravé cesty se buď připojí k levé, nebo nahradí její část či celou levou cestu.
Nastavte příznak `std::ios::boolalpha` metodou `setf`, aby se hodnoty `bool` četly a zapisovaly názvy podle místního nastavení proudu místo čísel.
Zjistěte, kdy kopírování bajtů v C++23 zachovává hodnotu objektu a proč nenahrazuje kopírování objektů libovolných typů.
Pomocí `std::nullopt` vrať nebo vyprázdni `std::optional`, aniž bys zaměnil chybějící výsledek za platnou hodnotu, například nulu.
Ověřte při překladu, zda typ `float` v dané implementaci odpovídá IEEE 754, nezávisle na požadavcích na velikost v paměti a binární formát.