Znalostní bázeCentrum zkoušek
CSČeština
Vybrat jazyk13

CKTIS / Python

Parametr `*args`: sběr pozičních argumentů

V definici funkce `*args` shromáždí zbývající poziční argumenty do n-tice. Při volání `fn(*args)` hvězdička funguje opačně: předá prvky n-tice jako samostatné poziční argumenty.

Verze: Python 3.12

Syntaxe

def wrapper(*args):
    return fn(*args)

V Pythonu 3.12 zápis def wrapper(*args): deklaruje parametr, který shromáždí všechny poziční argumenty nepřiřazené předchozím parametrům. Uvnitř funkce je args lokální n-tice, která zachovává pořadí těchto argumentů. Pokud žádný nezbývá, n-tice je prázdná: (). Název args je konvence, nikoli klíčové slovo: *values funguje stejně.

Běžné parametry uvedené za *args, například scale v ukázce, lze zadat pouze jménem. *args neshromažďuje pojmenované argumenty a zápis args=... této n-tici nepřiřadí hodnotu. Parametr **kwargs na konci seznamu shromažďuje další pojmenované argumenty a nelze mu přímo předat hodnotu pod jeho vlastním jménem. Bez něj neočekávaný pojmenovaný argument vyvolá TypeError.

Při volání fn(*args) hvězdička rozbalí iterovatelný objekt (zde n-tici) na samostatné poziční argumenty. Naproti tomu fn(args) předá celou n-tici jako jediný argument. Obalová funkce tak může argumenty shromáždit a předat dál ve stejném pořadí, ale jejich přípustný počet určuje fn. Příliš mnoho pozičních argumentů vyvolá při volání fn výjimku TypeError.

Příklady

def fn(a=0, b=0):
    return a + b


def wrapper(*args, scale=1):
    print(args)
    return scale * fn(*args)


print(wrapper(2, 3, scale=10))
print(wrapper())

Výsledek

(2, 3)
50
()
0

První volání vypíše `(2, 3)` a předá funkci `fn` dvě čísla; `scale=10` vynásobí jejich součet deseti. Druhé vypíše `()`, takže `fn` nedostane žádné argumenty a použije obě výchozí hodnoty.

Související lekce

  • Python · Lekce 43 · Pokročilá · Verze: 5

Zdroje