CKTIS / Python
Parametr `*args`: sběr pozičních argumentů
V definici funkce `*args` shromáždí zbývající poziční argumenty do n-tice. Při volání `fn(*args)` hvězdička funguje opačně: předá prvky n-tice jako samostatné poziční argumenty.
Verze: Python 3.12
Syntaxe
def wrapper(*args):
return fn(*args)V Pythonu 3.12 zápis def wrapper(*args): deklaruje parametr, který shromáždí všechny poziční argumenty nepřiřazené předchozím parametrům. Uvnitř funkce je args lokální n-tice, která zachovává pořadí těchto argumentů. Pokud žádný nezbývá, n-tice je prázdná: (). Název args je konvence, nikoli klíčové slovo: *values funguje stejně.
Běžné parametry uvedené za *args, například scale v ukázce, lze zadat pouze jménem. *args neshromažďuje pojmenované argumenty a zápis args=... této n-tici nepřiřadí hodnotu. Parametr **kwargs na konci seznamu shromažďuje další pojmenované argumenty a nelze mu přímo předat hodnotu pod jeho vlastním jménem. Bez něj neočekávaný pojmenovaný argument vyvolá TypeError.
Při volání fn(*args) hvězdička rozbalí iterovatelný objekt (zde n-tici) na samostatné poziční argumenty. Naproti tomu fn(args) předá celou n-tici jako jediný argument. Obalová funkce tak může argumenty shromáždit a předat dál ve stejném pořadí, ale jejich přípustný počet určuje fn. Příliš mnoho pozičních argumentů vyvolá při volání fn výjimku TypeError.
Příklady
def fn(a=0, b=0):
return a + b
def wrapper(*args, scale=1):
print(args)
return scale * fn(*args)
print(wrapper(2, 3, scale=10))
print(wrapper())Výsledek
(2, 3) 50 () 0
První volání vypíše `(2, 3)` a předá funkci `fn` dvě čísla; `scale=10` vynásobí jejich součet deseti. Druhé vypíše `()`, takže `fn` nedostane žádné argumenty a použije obě výchozí hodnoty.
Související lekce
- Python · Lekce 43 · Pokročilá · Verze: 5