Znalostní bázeCentrum zkoušek
CSČeština
Vybrat jazyk13

CKTIS / C++

Operátor inkrementace ++

Operátor ++ inkrementuje svůj operand. U vestavěných typů poskytuje ++x změněný objekt, zatímco x++ vytvoří kopii předchozí hodnoty. Seznamte se s požadavky na operand, rozdílem mezi oběma podobami a jejich základními omezeními.

Verze: C++23; repository compiler flag, production runtime not attested

Syntaxe

++x
x++

U aritmetických operandů vestavěný operátor ++ přičítá 1, ale uložená hodnota se tím nemusí zvýšit přesně o jedna. V C++23 se při inkrementaci hodnoty typu unsigned int z jejího maxima přejde na 0, hodnota s plovoucí řádovou čárkou může vlivem zaokrouhlení zůstat stejná a inkrementace hodnoty INT_MAX typu int má nedefinované chování.

Prefixový tvar ++x je ekvivalentní zápisu x += 1: změní x a jeho výsledkem je lvalue odkazující po změně na tentýž objekt. Postfixový tvar x++ také změní x, jeho výsledkem je však prvalue obsahující kopii předchozí hodnoty. Výpočet této staré hodnoty je sekvenován před změnou; neznamená to, že se změna odloží až na další příkaz.

Operand musí být modifikovatelná lvalue. Jeho typem musí být buď aritmetický typ jiný než bool, nebo typ ukazatele na úplný typ objektu. Nelze tedy inkrementovat literál, hodnotu typu bool, prvalue ukazatelového typu ani objekt kvalifikovaný jako const, včetně objektu typu ukazatele, který je sám kvalifikován jako const. Použití vestavěného ++ s operandem kvalifikovaným jako volatile je zastaralé.

U ukazatele posune ++ pozici o jeden prvek, nikoli o jeden bajt. Výsledek musí ukazovat na prvek téhož pole nebo bezprostředně za jeho konec. Pro účely aritmetiky ukazatelů se objekt, který není prvkem pole, považuje za jediný prvek jednoprvkového pole. Ukazatel na takový objekt lze tedy inkrementovat a získat tím ukazatel bezprostředně za konec tohoto pole. Ukazatel bezprostředně za koncem se nesmí dereferencovat ani dále inkrementovat. V příkladu získá before hodnotu 5 a poté má x hodnotu 6; následně ++x změní x na 7, takže after získá hodnotu 7.

Typy tříd mohou definovat vlastní operator++. Typické členské deklarace jsou T& operator++() pro prefix a T operator++(int) pro postfix; dodatečný parametr int tyto podoby rozlišuje a při použití zápisu x++ dostane hodnotu 0. Taková přetížení nemusí zachovávat sémantiku vestavěného operátoru ani vracet uvedené typy.

Příklady

#include <iostream>

int main() {
    int x = 5;
    int before = x++;
    int after = ++x;

    std::cout << "before=" << before << '\n';
    std::cout << "after=" << after << '\n';
    std::cout << "x=" << x << '\n';
}

Výsledek

before=5
after=7
x=7

Zobrazený kód a uvedený výsledek byly ověřeny v izolovaném prostředí metodou zaznamenanou v dokladu o ověření této přesné verze.

Zdroje