CKTIS / C++
Doba života objektu a pravidla strict aliasing
Paměť může zůstat k dispozici i po zničení objektu. Doba života určuje, kdy objekt existuje; pravidla strict aliasing určují, přes které typy lze přistupovat k jeho hodnotě.
Verze: ISO C++23; implementation support may vary
Syntaxe
alignas(T) std::byte storage[sizeof(T)];
T* p = ::new (static_cast<void*>(storage)) T{args...};
p->~T();
// Schematic: T is a class type; args... denotes its initializer arguments.
// Headers: <cstddef> for std::byte; <new> for placement new and std::launder.
// When its preconditions are met: T* q = std::launder(candidate);V ISO C++23 rozlišujeme paměť, dobu života objektu a typ výrazu, kterým k němu přistupujeme. Doba života obvykle začíná, jakmile je k dispozici dostatečně velká a správně zarovnaná paměť a skončí inicializace. U objektu třídního typu končí začátkem volání destruktoru; může také skončit uvolněním paměti nebo jejím opětovným použitím objektem, který v něm není vnořený. Při konstrukci a destrukci platí zvláštní pravidla.
::new (static_cast<void*>(storage)) T{args...} vybírá standardní globální variantu placement new, která nealokuje paměť. Funkce operator new vrací předanou adresu; výraz new na ní zkonstruuje T a vrátí T*. p->~T() zavolá destruktor, ale neuvolní paměť arény ani vyrovnávací paměti. Na objekt takto vytvořený v bufferu nepoužívejte delete p ani jej neničte dvakrát.
Po zničení může být paměť stále k dispozici, ale mimo dobu života nesmíte hodnotu objektu číst ani zapisovat. Pro nově vytvořený objekt používejte ukazatel vrácený výrazem new. Při transparentním nahrazení začnou původní ukazatele, reference i jméno automaticky označovat nový objekt, jakmile začne jeho doba života. Příkladem je úplný objekt bez const nahrazený úplným objektem stejného typu přesně ve stejné paměti.
std::launder(p) může vrátit ukazatel na nový objekt, pokud ho původní odkazy nezačnou označovat automaticky. Na dané adrese už musí existovat živý objekt podobného typu ve smyslu normy a všechny bajty dosažitelné přes výsledek musejí být dosažitelné také přes p. std::launder nezahajuje dobu života, neopravuje zarovnání ani neobchází pravidla aliasingu.
Strict aliasing se týká typu glvalue, tedy výrazu označujícího objekt. Přístup k uložené hodnotě přes nepovolený typ má nedefinované chování. Povolen je typ podobný dynamickému typu objektu, odpovídající typ se znaménkem nebo bez znaménka a pro přístup k reprezentaci objektu také char, unsigned char nebo std::byte. signed char není obecnou výjimkou pro přístup k bajtům. Samotný reinterpret_cast přístup nepovoluje ani nevytváří objekt.
Příklady
#include <cstddef>
#include <cstdio>
#include <new>
struct Item {
int value;
~Item() { std::puts("destroy"); }
};
int main() {
alignas(Item) std::byte storage[sizeof(Item)];
void* slot = storage;
Item* p = ::new (slot) Item{7};
const unsigned int& alias = reinterpret_cast<const unsigned int&>(p->value);
std::printf("%u\n", alias);
p->~Item();
Item* q = ::new (slot) Item{9};
std::printf("%d\n", q->value);
q->~Item();
}Výsledek
7 destroy 9 destroy
Program čte živý člen typu `int` přes referenci na odpovídající typ `unsigned int`. Po zničení prvního `Item` zkonstruuje druhý ve stejném bufferu a použije nový ukazatel. Každý destruktor vypíše `destroy`; žádný buffer neuvolní.
Související lekce
- C++ · Lekce 16 · Pokročilá · Verze: 3
Zdroje
- N4950: Working Draft, Standard for Programming Language C++ (C++23 draft)
- Lifetime [basic.life] (living draft)
- Value category [basic.lval] (living draft)
- Non-allocating forms [new.delete.placement] (living draft)
- Destructors [class.dtor] (living draft)
- Pointer optimization barrier [ptr.launder] (living draft)