Znalostní bázeCentrum zkoušek
CSČeština
Vybrat jazyk13

CKTIS / C++

Doba života objektu a pravidla strict aliasing

Paměť může zůstat k dispozici i po zničení objektu. Doba života určuje, kdy objekt existuje; pravidla strict aliasing určují, přes které typy lze přistupovat k jeho hodnotě.

Verze: ISO C++23; implementation support may vary

Syntaxe

alignas(T) std::byte storage[sizeof(T)];
T* p = ::new (static_cast<void*>(storage)) T{args...};
p->~T();

// Schematic: T is a class type; args... denotes its initializer arguments.
// Headers: <cstddef> for std::byte; <new> for placement new and std::launder.
// When its preconditions are met: T* q = std::launder(candidate);

V ISO C++23 rozlišujeme paměť, dobu života objektu a typ výrazu, kterým k němu přistupujeme. Doba života obvykle začíná, jakmile je k dispozici dostatečně velká a správně zarovnaná paměť a skončí inicializace. U objektu třídního typu končí začátkem volání destruktoru; může také skončit uvolněním paměti nebo jejím opětovným použitím objektem, který v něm není vnořený. Při konstrukci a destrukci platí zvláštní pravidla.

::new (static_cast<void*>(storage)) T{args...} vybírá standardní globální variantu placement new, která nealokuje paměť. Funkce operator new vrací předanou adresu; výraz new na ní zkonstruuje T a vrátí T*. p->~T() zavolá destruktor, ale neuvolní paměť arény ani vyrovnávací paměti. Na objekt takto vytvořený v bufferu nepoužívejte delete p ani jej neničte dvakrát.

Po zničení může být paměť stále k dispozici, ale mimo dobu života nesmíte hodnotu objektu číst ani zapisovat. Pro nově vytvořený objekt používejte ukazatel vrácený výrazem new. Při transparentním nahrazení začnou původní ukazatele, reference i jméno automaticky označovat nový objekt, jakmile začne jeho doba života. Příkladem je úplný objekt bez const nahrazený úplným objektem stejného typu přesně ve stejné paměti.

std::launder(p) může vrátit ukazatel na nový objekt, pokud ho původní odkazy nezačnou označovat automaticky. Na dané adrese už musí existovat živý objekt podobného typu ve smyslu normy a všechny bajty dosažitelné přes výsledek musejí být dosažitelné také přes p. std::launder nezahajuje dobu života, neopravuje zarovnání ani neobchází pravidla aliasingu.

Strict aliasing se týká typu glvalue, tedy výrazu označujícího objekt. Přístup k uložené hodnotě přes nepovolený typ má nedefinované chování. Povolen je typ podobný dynamickému typu objektu, odpovídající typ se znaménkem nebo bez znaménka a pro přístup k reprezentaci objektu také char, unsigned char nebo std::byte. signed char není obecnou výjimkou pro přístup k bajtům. Samotný reinterpret_cast přístup nepovoluje ani nevytváří objekt.

Příklady

#include <cstddef>
#include <cstdio>
#include <new>

struct Item {
    int value;
    ~Item() { std::puts("destroy"); }
};

int main() {
    alignas(Item) std::byte storage[sizeof(Item)];
    void* slot = storage;

    Item* p = ::new (slot) Item{7};
    const unsigned int& alias = reinterpret_cast<const unsigned int&>(p->value);
    std::printf("%u\n", alias);
    p->~Item();

    Item* q = ::new (slot) Item{9};
    std::printf("%d\n", q->value);
    q->~Item();
}

Výsledek

7
destroy
9
destroy

Program čte živý člen typu `int` přes referenci na odpovídající typ `unsigned int`. Po zničení prvního `Item` zkonstruuje druhý ve stejném bufferu a použije nový ukazatel. Každý destruktor vypíše `destroy`; žádný buffer neuvolní.

Související lekce

  • C++ · Lekce 16 · Pokročilá · Verze: 3

Zdroje