Znalostní bázeCentrum zkoušek
CSČeština
Vybrat jazyk13

CKTIS / C++

Deklarace ukazatelů na členy třídy: `int C::*` a funkce `const`

Deklarujte ukazatel na nestatický datový člen typu `int` a ukazatel na členskou funkci `const`. Deklarovaný typ určuje, která varianta přetížené funkce se vybere.

Verze: ISO C++23; implementation support may vary

Syntaxe

int C::* data = &C::value;
R (C::* method)(Args...) const = &C::f;

using DataMember = int C::*;
using ConstMemberFunction = R (C::*)(Args...) const;

// C is the class, R is the return type, and Args... is a template type-pack expansion.
// Concrete declaration of a pointer to an int(int) const member function:
int (C::* call)(int) const = &C::f;

int C::* data = &C::value; deklaruje ukazatel na nestatický datový člen typu int třídy C. C:: označuje rozsah platnosti třídy. Výraz &C::value označuje člen, aniž by získával adresu položky konkrétního objektu. Naproti tomu &obj.value má typ int*, pokud obj není kvalifikován ani jako const, ani jako volatile a value je běžný člen typu int.

R (C::* method)(Args...) const deklaruje ukazatel na nestatickou členskou funkci s implicitním parametrem objektu. R je návratový typ a Args... rozbaluje balík typů parametrů. Závorky seskupují C::* method. Koncové const kvalifikuje funkci, nikoli ukazatel: funkci lze volat na objektu const. V deklaraci int (C::* method)(int) const = &C::f; cílový typ vybere přetíženou variantu s const, ne variantu bez něj.

Ukazatel na člen vytvoříte zápisem &C::value nebo &C::f, bez závorek kolem kvalifikovaného jména. Získáním adresy statického členu vznikne běžný ukazatel na objekt nebo funkci. V C++23 vznikne běžný ukazatel na funkci také při získání adresy členské funkce s explicitním parametrem objektu (this na začátku seznamu parametrů).

Použijte obj.*data s objektem nebo ptr->*data s ukazatelem na objekt. Při volání zachovejte závorky: (obj.*method)(2) nebo (ptr->*method)(2). Ukazatel na člen není vázán na konkrétní objekt a neprodlužuje jeho dobu života. Použijte jej s vhodným objektem, jehož doba života ještě neskončila. Použití nulového ukazatele na člen (nullptr) v těchto operacích vede k nedefinovanému chování.

Příklady

#include <iostream>

struct C {
    int value;

    int f(int n) { return value - n; }
    int f(int n) const { return value + n; }
};

int main() {
    int C::* data = &C::value;
    int (C::* method)(int) const = &C::f;

    C obj{10};
    obj.*data = 40;
    const C* ptr = &obj;

    std::cout << (obj.*data) << '\n';
    std::cout << (ptr->*method)(2) << '\n';
}

Výsledek

40
42

`obj.*data` uloží `40`. Volání přes `ptr` použije vybranou přetíženou variantu s `const`, která přičte `2`. Program proto vypíše `40` a potom `42`.

Související lekce

  • C++ · Lekce 54 · Středně pokročilá · Verze: 2

Zdroje