Znalostní bázeCentrum zkoušek
CSČeština
Vybrat jazyk13

CKTIS / Python

Tři tečky v typové anotaci n-tice s proměnnou délkou

`tuple[T, ...]` popisuje n-tici libovolné délky včetně prázdné n-tice, jejíž každý prvek musí být typově kompatibilní s `T`.

Verze: Python 3.12

Syntaxe

tuple[T, ...]
points: tuple[tuple[float, float], ...]

V Pythonu 3.12 zápis tuple[T, ...] nevyžaduje žádný import. Literál ... představuje objekt Ellipsis. Za T značí, že pro každou pozici platí stejný typ: n-tice může mít nula, jeden nebo více prvků. Tři tečky do n-tice žádný prvek nepřidávají.

V tuple[tuple[float, float], ...] má proměnnou délku pouze vnější n-tice. Každá vnitřní n-tice má přesně dvě pozice anotované jako float (statická kontrola typů zde připouští i int, aniž by hodnoty převáděla). Naproti tomu tuple[T] vyžaduje přesně jeden prvek a tuple[()] označuje pouze prázdnou n-tici.

Anotace slouží ke statické kontrole typů. Za běhu Python podle anotace neověřuje délku n-tic ani typy jejich prvků. Pokud potřebuješ ověřit vstupní data, zkontroluj je výslovně.

Příklady

def count_points(points: tuple[tuple[float, float], ...]) -> int:
    return len(points)


print(count_points(()))
print(count_points(((1.0, 2.0),)))
print(count_points(((1.0, 2.0), (3.0, 4.0))))

Výsledek

0
1
2

Program vypíše `0`, `1` a `2` na samostatné řádky. V `((1.0, 2.0),)` čárka za dvojicí vytváří vnější n-tici s jedním prvkem. `((1.0,),)` neodpovídá anotaci, protože dvojici chybí druhá souřadnice.

Související lekce

  • Python · Lekce 13 · Pokročilá · Verze: 5

Zdroje