CKTIS / JavaScript
TypedArray: velikosti, indexování, pohledy a kopie
Poznejte rozdíl mezi počtem prvků a počtem bajtů v TypedArray. Zjistěte, jak buffer a byteOffset popisují pohled a proč subarray() sdílí data, zatímco slice() vytváří nezávislou kopii.
Verze: ECMAScript and Web APIs; exact feature edition and browser support reviewed per entry; Node 24 in repository does not prove browser API support
Syntaxe
const view = new Uint16Array(buffer, byteOffset, length);
view.length; view.byteLength; view.buffer; view.byteOffset;
view[index]; view[index] = value;
view.subarray(begin, end);
view.slice(start, end);TypedArray je společné rozhraní typovaných pohledů na binární data, nikoli globálně dostupný konstruktor. Použijte konkrétní typ, například Uint16Array. Tato API patří do ECMAScriptu a nevyžadují DOM. Zde TypedArray.length, TypedArray.byteLength, TypedArray.buffer a TypedArray.byteOffset označují vlastnosti instance, například view.length, nikoli statické vlastnosti.
length počítá prvky, byteLength bajty pohledu, buffer odkazuje na celý podkladový ArrayBuffer nebo SharedArrayBuffer a byteOffset udává začátek pohledu v bajtech vzhledem k bufferu. Pro platný pohled platí byteLength === length * BYTES_PER_ELEMENT. Pohled může zahrnovat jen část bufferu. V new Uint16Array(buffer, byteOffset, length) musí být offset násobkem 2, zatímco length stále počítá prvky. Tyto vlastnosti jsou pouze pro čtení; změna velikosti bufferu však může změnit hlášené velikosti a pohled mimo rozsah hlásí nulové velikosti i offset.
TypedArray.indexing označuje syntaxi view[index], nikoli metodu. Indexy začínají nulou a určují prvky relativně k začátku pohledu. Při přiřazení se hodnota převede na typ prvku. Čtení mimo rozsah vrací undefined; zápis mimo rozsah pohled nezvětší a hodnotu neuloží. view[-1] nepřečte poslední prvek.
TypedArray.prototype.subarray(begin, end) vytváří nový pohled sdílející buffer: změny překrývajících se prvků jsou viditelné v obou pohledech. TypedArray.prototype.slice(start, end) zkopíruje vybrané prvky do nezávislého bufferu. Obě metody určují hranice v prvcích, začátek zahrnují a konec vylučují; záporné hranice se počítají od konce a vynechaný konec znamená konec pohledu. Tato pravidla popisují běžné vestavěné typy; vlastní podtřídy mohou tvorbu výsledků změnit pomocí Symbol.species.
Příklady
const buffer = new ArrayBuffer(12);
const view = new Uint16Array(buffer, 2, 4);
view.set([10, 20, 30, 40]);
const shared = view.subarray(1, 3);
const copied = view.slice(1, 3);
shared[0] = 99;
console.log(view.length, view.byteLength, view.byteOffset, buffer.byteLength);
console.log(shared.byteOffset, shared.buffer === view.buffer, copied.buffer === view.buffer);
console.log(view.join(','));
console.log(shared.join(','));
console.log(copied.join(','));
view[4] = 50;
console.log(view[4], view.length);Výsledek
4 8 2 12 4 true false 10,99,30,40 99,30 20,30 undefined 4
Zobrazený kód a uvedený výsledek byly ověřeny v izolovaném prostředí metodou zaznamenanou v dokladu o ověření této přesné verze.