std::counting_semaphore: omezení souběžných přístupů
std::counting_semaphore udržuje počet povolení; acquire jedno spotřebuje a release povolení vrací a může odblokovat čekající vlákno.
CKTIS / C++
Syntaxe, operátory a pojmy programování. Najdi vysvětlení, prohlédni si příklad a pokračuj v učení.
std::counting_semaphore udržuje počet povolení; acquire jedno spotřebuje a release povolení vrací a může odblokovat čekající vlákno.
std::cout je objekt výstupního proudu deklarovaný v iostream. Operátor << mu předává hodnoty s formátováním odpovídajícím jejich typům.
std::current_exception z hlavičky <exception> vrací std::exception_ptr odkazující na právě zpracovávanou výjimku nebo její kopii. Umožňuje výjimku uchovat a později ji znovu vyhodit; pokud se žádná výjimka nezpracovává, vrátí prázdnou hodnotu.
std::dec vybírá základ 10 pro formátovaný vstup a výstup celých čísel v proudu C++. Toto nastavení zůstává aktivní pro další operace, dokud se číselný základ proudu znovu nezmění.
std::decay transformuje typ při překladu a modeluje tak předávání hodnotou. std::decay_t zpřístupňuje výsledný typ bez zápisu ::type.
std::declval z <utility> umožňuje zkoumat typ výrazu bez vytvoření objektu. Používá se v nevyhodnocovaných operandech, například v decltype; nesmí se použít ke skutečnému vyhodnocovanému volání.
std::default_sentinel_t je prázdný typ značky konce rozsahu z hlavičky <iterator>. Funguje s iterátory, které dokážou konec určit samy, například std::counted_iterator. Není univerzální náhradou za end().
std::deque poskytuje rychlé operace na obou koncích a náhodný přístup, ale nezaručuje jediný souvislý blok pro všechny prvky.
std::distance vrátí počet inkrementů od first k last a pro iterátory random access použije odčítání.
std::enable_if zpřístupní typ pouze tehdy, když je podmínka vyhodnocená při kompilaci pravdivá. Alias std::enable_if_t zkracuje zápis a ve vhodném kontextu substituce umožňuje SFINAE odstranit kandidáty z rozlišení přetížení.
std::enable_shared_from_this umožní objektu získat shared_ptr se stejným řídicím blokem jako jeho současný vlastník.
std::end vrátí iterátor past-the-end kontejneru nebo ukazatel za vestavěným polem.
std::endian z hlavičky <bit> popisuje pořadí bajtů skalárních typů v prostředí běhu. Porovnejte native s little a big a zohledněte také zvláštní případy.
std::endl vloží nový řádek a zavolá flush() na výstupním proudu. Na rozdíl od '\n' výslovně požaduje synchronizaci vyrovnávací paměti; použijte ho, když potřebujete obě operace.
std::equal_range vrátí dvojici iterátorů ohraničující všechny prvky ekvivalentní hledané hodnotě v uspořádaném rozsahu.
std::equal_to z <functional> obaluje operátor ==. Typovaná forma s T vrací bool, zatímco std::equal_to<> odvodí typy obou argumentů.
std::erase odstraní z podporovaného sekvenčního kontejneru nebo řetězce všechny prvky rovné hodnotě a vrátí jejich počet.
std::erase_if otestuje prvky podporovaného kontejneru, odstraní ty s predikátem true a vrátí jejich počet.
std::errc je výčtový typ z hlavičky <system_error>, jehož pojmenované hodnoty mají rozsah platnosti omezený na samotný výčet. Rozlišuje pojmenované chybové podmínky včetně invalid_argument a result_out_of_range. Pokud je nutné zpracovat celý vstup, u std::from_chars kontrolujte ec i ptr.
std::error_code ukládá celočíselnou hodnotu a kategorii, která jí dává význam a vytváří zprávu.
std::exception je základem standardních běhových výjimek; virtuální what() bez vyhození vrací implementačně určený nulou zakončený popis.
std::exchange přesune aktuální hodnotu objektu do výsledku, přiřadí objektu novou hodnotu a vrátí uložený původní stav.
std::exclusive_scan zapíše pro každou pozici redukci počáteční hodnoty a předchozích prvků bez prvku na této pozici.
std::expected<T, E> obsahuje právě jeden ze dvou stavů: očekávanou hodnotu T nebo chybový objekt E, bez prázdného stavu.