CKTIS / C++
std::exception: polymorfní základ knihovních výjimek
std::exception je základem standardních běhových výjimek; virtuální what() bez vyhození vrací implementačně určený nulou zakončený popis.
Verze: C++23
Syntaxe
class exception {
public:
exception() noexcept;
exception(const exception&) noexcept;
exception& operator=(const exception&) noexcept;
virtual ~exception();
virtual const char* what() const noexcept;
};std::exception z <exception> má výchozí a kopírovou konstrukci, kopírové přiřazení, virtuální destruktor a virtual const char* what() const noexcept. Virtuální destruktor a what() umožňují zpracovat odvozené výjimky přes const std::exception& bez ztráty dynamického typu.
Odvozené standardní třídy hlásí chyby zjištěné za běhu. U kopií dvou objektů stejného dynamického typu norma vyžaduje textově shodné výsledky what(). Základní text std::exception::what() určuje implementace, takže podle něj nelze řídit logiku.
Nechytejte hodnotou, protože objekt ořízne; použijte const&. Vlastní překrytí what() musí zůstat noexcept a vracet ukazatel na nulou zakončený text platný během použití; po zničení objektu výjimky jej neuchovávejte.
Příklady
#include <exception>
#include <iostream>
class parse_error final : public std::exception {
public:
const char* what() const noexcept override {
return "parse error";
}
};
int main() {
try {
throw parse_error{};
} catch (const std::exception& error) {
std::cout << error.what() << '\n';
}
}
Výsledek
parse error
std::exception → parse error