CKTIS / C++
Speciální členské funkce s `= default` v C++
V C++23 zápisem `= default` požádáte překladač o standardní definici speciální členské funkce. U Pimpl záleží na umístění definice; podpora C++23 se může lišit podle implementace.
Verze: ISO C++23; implementation support may vary
Syntaxe
struct S {
S() = default;
S(const S&) = default;
S(S&&) = default;
S& operator=(const S&) = default;
S& operator=(S&&) = default;
~S();
};
S::~S() = default;Zápis = default požádá překladač, aby podle pravidel jazyka definoval výchozí konstruktor, kopírovací či přesouvací konstruktor, operátor kopírovacího či přesouvacího přiřazení nebo destruktor. Nejde o prázdné tělo {}: vygenerovaná funkce použije pravidla dané operace na podobjekty bázových tříd a nestatické datové členy.
Je-li = default už v první deklaraci, je funkce deklarovaná uživatelem, ale není user-provided ve smyslu normy. Může být triviální, pokud splní ostatní podmínky, nebo může být definována jako odstraněná, není-li dostupná požadovaná operace s podobjektem. Je-li = default až v pozdější definici, je funkce user-provided a není triviální. Pokud by vygenerovaná definice musela být odstraněná, je program neplatný.
= delete má jiný význam: odstraněná varianta se stále účastní výběru přetížení, ale její výběr je chyba. Nejde o výraz delete p a neuvolňuje paměť. Destruktor deklarovaný uživatelem, i s = default, brání implicitní deklaraci přesouvacích operací. Proto Widget obě deklaruje výslovně a obě kopírovací operace odstraňuje.
U Pimpl může hlavička obsahovat dopřednou deklaraci Impl a člen std::unique_ptr<Impl>. Výchozí deleter ale vyžaduje úplný typ Impl: destruktor může zrušit vlastněný objekt a přesouvací přiřazení může zrušit původní objekt cíle. Funkce deklarujte v hlavičce a destruktor i obě přesouvací operace definujte pomocí = default v implementačním souboru za definicí Impl. Samotný přesun ukazatele objekt neruší, ale výjimka při konstrukci může vyžadovat úklid podobjektů. Proto tam patří i přesouvací konstruktor.
Příklady
#include <iostream>
#include <memory>
#include <utility>
class Widget {
public:
explicit Widget(int value);
~Widget();
Widget(const Widget&) = delete;
Widget& operator=(const Widget&) = delete;
Widget(Widget&&) noexcept;
Widget& operator=(Widget&&) noexcept;
int value() const noexcept;
private:
struct Impl;
std::unique_ptr<Impl> impl_;
};
struct Widget::Impl {
int value;
};
Widget::Widget(int value) : impl_(std::make_unique<Impl>(Impl{value})) {}
Widget::~Widget() = default;
Widget::Widget(Widget&&) noexcept = default;
Widget& Widget::operator=(Widget&&) noexcept = default;
int Widget::value() const noexcept {
return impl_ ? impl_->value : -1;
}
int main() {
Widget source(42);
Widget intermediate(std::move(source));
Widget target(7);
target = std::move(intermediate);
std::cout << target.value() << '\n'
<< source.value() << '\n'
<< intermediate.value() << '\n';
}Výsledek
42 -1 -1
Jeden soubor napodobuje rozdělení na hlavičku a implementaci. Přesouvací konstrukce a následné přesouvací přiřazení předají objekt s `42` do `target`, kde nahradí objekt se `7`. Oba zdrojové ukazatele jsou prázdné, takže `value()` pro každý vrátí `-1`.
Související lekce
- C++ · Lekce 11 · Pokročilá · Verze: 3