Znalostní bázeCentrum zkoušek
CSČeština
Vybrat jazyk13

CKTIS / C++

Záložní přetížení s výpustkou ve stylu C

Samostatná výpustka v `test(...)` umožňuje použít záložní přetížení, když typová kontrola nevyhoví. Nejde o rozvinutí balíku parametrů.

Verze: ISO C++23; implementation support may vary

Syntaxe

template<class T>
auto test(const T& value) -> decltype((void)value.size(), std::true_type{});

std::false_type test(...);

test(...) zde deklaruje nešablonové přetížení bez pojmenovaných parametrů. Konverzní posloupnost pro argument odpovídající ... se řadí níže než standardní nebo uživatelsky definovaná konverzní posloupnost. Proto u kontrol s jedním argumentem vyhraje použitelné přetížení test(const T&). Záložní přetížení neřeší nejednoznačnost mezi lepšími kandidáty.

V auto test(const T& value) -> decltype(...) uvozuje -> návratový typ zapsaný za seznamem parametrů; neznamená přístup ke členu přes ukazatel. Pokud je value.size() platný výraz pro konstantní lvalue, vestavěný operátor čárky uvnitř decltype dává typ std::true_type. Pokud výraz není platný v bezprostředním kontextu substituce, SFINAE vyřadí specializaci šablony a zbývá test(...) s typem výsledku std::false_type. Chyba v těle funkce toto záložní přetížení neaktivuje.

class... Ts deklaruje balík typových parametrů a Ts... jej v seznamu argumentů šablony rozvine na seznam typů. Unární fold s || v any_has_size rozvíjí vzor obsahující Ts a vytváří jeden výsledek kontroly pro každý typ. Pro prázdný balík je výsledkem false; nejde o kontrolu test().

Všechna volání test jsou zde v nevyhodnocovaných operandech decltype. Při vyhodnocovaném volání přes ... se uplatní výchozí povýšení argumentů, například z float na double. Předávání hodnot výčtů s vlastním oborem platnosti a některých třídních typů, například s netriviálním destruktorem, je tímto způsobem podporováno podmíněně a jeho sémantiku určuje implementace. V C++23 nemůže test(...) přenositelně získat své argumenty pomocí va_start, protože výpustce nepředchází pojmenovaný parametr.

Příklady

#include <iostream>
#include <type_traits>
#include <utility>

struct Sized {
    int size() const;
};

template<class T>
auto test(const T& value) -> decltype((void)value.size(), std::true_type{});

std::false_type test(...);

template<class... Ts>
constexpr bool any_has_size =
    (... || decltype(::test(std::declval<const Ts&>()))::value);

int main() {
    std::cout << std::boolalpha
              << "mixed: " << any_has_size<int, Sized> << '\n'
              << "int only: " << any_has_size<int> << '\n'
              << "empty: " << any_has_size<> << '\n';
}

Výsledek

mixed: true
int only: false
empty: false

`Sized` kontrolou projde, `int` nikoli a prázdný balík dává `false`. Za běhu se nevolá ani `test`, ani `Sized::size`, takže jejich definice nejsou potřeba.

Související lekce

  • C++ · Lekce 5 · Pokročilá · Verze: 3

Zdroje