CKTIS / C++
std::begin: počáteční iterátor kontejneru nebo pole
std::begin sjednocuje získání prvního iterátoru kontejneru a ukazatele na první prvek vestavěného pole.
Verze: C++23
Syntaxe
template<class C>
constexpr auto begin(C& container) -> decltype(container.begin());
template<class C>
constexpr auto begin(const C& container) -> decltype(container.begin());
template<class T, std::size_t N>
constexpr T* begin(T (&array)[N]) noexcept;std::begin(range) z <iterator> zavolá u kontejneru range.begin() se zachováním constnosti a u vestavěného pole T[N] vrátí T* na první prvek. Rozsah nedereferencuje a funguje i pro prázdný rozsah.
V obecném kódu using std::begin; begin(x); zavede standardní volné funkce do množiny přetížení a nekvalifikované volání dovolí ADL přidat funkci uživatelského typu. Vestavěná pole jako int[] nemají žádný člen begin() a samotné ADL pro ně přetížení ve std nenajde, proto je deklarace using důležitá.
Pro prázdný rozsah se výsledek rovná std::end(range) a nesmí být dereferencován. Iterátor z dočasného kontejneru může po úplném výrazu viset; std::begin životnost nechrání. Pozdější operace kontejneru jej také mohou zneplatnit.
Příklady
#include <array>
#include <iostream>
#include <iterator>
int main() {
const std::array values{2, 5};
std::cout << *std::begin(values) << '\n';
}
Výsledek
2
std::begin → 2