Znalostní bázeCentrum zkoušek
CSČeština
Vybrat jazyk13

CKTIS / C++

std::async: úloha spojená s future

std::async spustí volatelný objekt podle zásady std::launch a vrátí future s výsledkem nebo výjimkou.

Verze: C++23

Syntaxe

template<class F, class... Args>
std::future<std::invoke_result_t<std::decay_t<F>, std::decay_t<Args>...>>
async(std::launch policy, F&& function, Args&&... arguments);

template<class F, class... Args>
auto async(F&& function, Args&&... arguments);

std::async z <future> převezme volatelný objekt a argumenty a zpřístupní výsledek přes std::future. std::launch::async vyžaduje oddělené provedení, deferred odloží volání do get() nebo wait() a výchozí kombinace nechá implementaci zvolit.

Argumenty se do úlohy kopírují nebo přesouvají; std::ref použij jen pro záměrnou referenci se zaručenou životností. Hodnota či výjimka vstoupí do sdíleného stavu; future::get() ji vyzvedne jen jednou.

Zničení dočasného async future může blokovat a omylem serializovat volání. Bez výslovné zásady nepředpokládej souběh. Sdílená data stále potřebují synchronizaci. Stejně tak musí každý objekt zachycený odkazem ve volatelném objektu nebo lambdě žít až do svého posledního použití během provádění úlohy.

Příklady

#include <future>
#include <iostream>

int main() {
    auto result = std::async(std::launch::async, [] { return 3 + 4; });
    std::cout << result.get() << '\n';
}

Výsledek

7

std::async → 7

Zdroje