Řetězcový literál u8: kódové jednotky, kódové body a grafémové shluky
Předpona `u8` určuje kódování UTF-8 pro řetězcový literál. Délka v kódových jednotkách, počet kódových bodů a počet grafémových shluků jsou různé míry.
CKTIS / Znalostní báze
Syntaxe, operátory a pojmy programování. Najdi vysvětlení, prohlédni si příklad a pokračuj v učení.
Předpona `u8` určuje kódování UTF-8 pro řetězcový literál. Délka v kódových jednotkách, počet kódových bodů a počet grafémových shluků jsou různé míry.
Unární minus vytvoří opačnou hodnotu jediného operandu. V `return -1;` vznikne hodnota typu `int`, která v této funkci znamená „nenalezeno“; nejde o odčítání.
Unární minus vypočítá opačnou hodnotu jednoho operandu, zatímco binární odčítání vypočítá rozdíl. Typ po povýšení určuje chování na hranicích rozsahu.
Rozlišuj základ zápisu, typ literálu a typ výpočtu. Samotná přípona `u` nezaručuje šířku 32 bitů ani nevynucuje osmibitovou aritmetiku.
Přípona `u` nebo `U` vybírá celočíselný typ bez znaménka, nikoli pevnou šířku. `0u` a `1u` mají typ `unsigned int`; větší hodnota může vyžadovat širší typ.
Přípona `ULL` dává celočíselnému literálu typ `unsigned long long`, pokud se do něj hodnota vejde. Může tak ovlivnit výběr přetížené funkce nebo vyhodnocení bitového posunu.
`= delete` zakazuje použití konkrétní funkce nebo konstruktoru. Deklarace se přesto účastní výběru přetížené funkce a neuvolňuje paměť.
Zakažte zvlášť konstrukci kopírováním a kopírovací přiřazení a nechte překladač definovat virtuální destruktor pro správnou destrukci přes ukazatel na bázovou třídu.
Délka textu v UTF-8 závisí na tom, zda počítáme kódové jednotky, kódové body nebo grafémové shluky. Příklad ukazuje počítání a zkracování platného UTF-8 bez rozdělení kódového bodu.
Prázdné složené závorky neznamenají vždy inicializaci hodnotou. Typ určuje, zda se inicializuje skalár, zavolá konstruktor nebo se použijí pravidla pro agregáty.
Strukturovaná vazba pojmenuje složky jednoho objektu. Volba mezi `auto`, `auto&` a `const auto&` určuje, jak se objekt uloží nebo jak se na něj odkazuje.
Pojmenuj klíč a hodnotu aktuálního prvku `std::map` zvlášť, abys je mohl v rozsahovém cyklu `for` číst bez kopírování dvojice.
Předávací reference T&& umožňuje šabloně přijímat lvalues i rvalues a přitom zachovat informace potřebné k dalšímu předání argumentu. Vyžaduje odpovídající kontext dedukce; samotné && nestačí.
Reference T& je další jméno pro objekt nebo funkci; nevytváří kopii. Po inicializaci ji nelze přesměrovat. U objektových typů const T& omezuje změny přes referenci a lze ji navázat i na vhodný dočasný objekt.
Ukazatel na člen označuje nestatický datový člen nebo členskou funkci, aniž by byl svázán s konkrétním objektem. Deklaruje se pomocí C::* a aplikuje na objekt operátorem .* nebo přes ukazatel na objekt operátorem ->*.
Deklarátor `T*` tvoří typ „ukazatel na T“. V zápisu `int* p = &value;` obsahuje `p` ukazatel na `value`, nikoli kopii tohoto celého čísla. Poloha `const` určuje, zda se omezení vztahuje na ukazovaný objekt, nebo na samotný ukazatel.
T&& deklaruje rvalue referenci, typ odlišný od T&. Váže se na vhodné rvalue a podílí se na sémantice přesouvání. Jméno reference použité jako výraz je obvykle lvalue. V C++23 je však jméno splňující podmínky pro implicitní přesun výrazem kategorie xvalue, například když je jméno parametru typu rvalue reference na objektový typ bez kvalifikátoru volatile přímo operandem příkazu return. T&& s odvozeným parametrem šablony může být předávací reference.
alignas určuje požadavek na zarovnání proměnné, datového členu nebo třídy. Přijímá typ nebo celočíselný konstantní výraz a nesmí oslabit přirozené zarovnání deklarovaného objektu nebo typu.
`and` je v C++ alternativní zápis `&&`. Vestavěný operátor ověřuje, zda jsou obě podmínky pravdivé, a pokud je levý operand nepravdivý, pravý operand přeskočí.
and_eq je rezervované klíčové slovo C++ a alternativní zápis &=. U vestavěných celočíselných typů provádí bitové AND a ukládá výsledek do levého operandu. Nejde o logický operátor and.
Klíčové slovo asm uvádí deklaraci, která se obvykle používá k předání textu assembleru. Podpora je podmíněná a význam závisí na implementaci, takže nejde o přenositelný způsob provádění instrukcí procesoru.
Klíčové slovo auto zastupuje typ, který kompilátor odvodí z inicializátoru. Zkracuje deklarace, aniž by se opustilo statické typování; zápis auto& nebo const auto& určuje, zda deklarace vytvoří referenci.
`bitand` je vyhrazený alternativní zápis tokenu `&` v C++. Neznamená tedy pouze bitové AND: podle kontextu může také získat adresu nebo deklarovat lvalue referenci.
`bitor` je alternativní zápis operátoru C++ `|`. Vestavěný operátor provádí bitové inkluzivní OR: bit výsledku je nastaven, pokud je nastaven odpovídající bit alespoň jednoho operandu. Nezaměňujte jej s logickým `or` (`||`).