CKTIS / JavaScript
Event.target a Event.type
`event.target` určuje cíl události a `event.type` udává její název. `event.currentTarget` označuje objekt, na kterém je zaregistrován právě volaný posluchač.
Verze: ECMAScript 2024 and the current web platform; runtime support varies
Syntaxe
event.target
event.typeevent.target a event.type jsou vlastnosti instance Event určené pouze ke čtení. Patří mezi API webové platformy, nikoli do ECMAScriptu 2024. Jejich dostupnost závisí na běhovém prostředí.
event.target vrací cíl události tak, jak ho vidí posluchač. Je to EventTarget, nikoli nutně Element. U nově vytvořené události má před prvním odesláním hodnotu null. Před voláním metody určené pro elementy, například closest(), ověř, že cíl je element.
event.currentTarget označuje objekt, na kterém byl zaregistrován právě volaný posluchač. Když událost probublá z potomka, target může označovat potomka a currentTarget rodiče. Tento rozdíl umožňuje delegování událostí. Mimo volání posluchače má currentTarget hodnotu null. Pokud hodnotu potřebuješ později, ulož si ji před await. Překročí-li událost hranici shadow DOM, může posluchač vně této hranice vidět jako cíl hostitelský element.
Řetězec event.type rozlišuje velká a malá písmena. Použij addEventListener("click", handler), nikoli "onclick": onclick je název vlastnosti pro obsluhu události. Událost typu "click" může vytvořit i skript, takže samotný typ nedokazuje, že uživatel klikl.
Příklady
{
// Node.js has EventTarget but no DOM tree. Model only the bubbling used here.
const dispatchState = new WeakMap();
class DemoEvent extends Event {
constructor(type, options) {
super(type, options);
dispatchState.set(this, { target: null, currentTarget: null });
}
get target() { return dispatchState.get(this).target; }
get currentTarget() { return dispatchState.get(this).currentTarget; }
}
class DemoNode extends EventTarget {
#parent;
constructor(parent = null) {
super();
this.#parent = parent;
}
dispatchEvent(event) {
const state = dispatchState.get(event);
state.target = this;
try {
for (let node = this; node !== null; node = event.bubbles ? node.#parent : null) {
state.currentTarget = node;
EventTarget.prototype.dispatchEvent.call(node, event);
}
} finally {
state.currentTarget = null;
}
return !event.defaultPrevented;
}
}
const hasDOM = typeof document !== "undefined";
const parent = hasDOM ? document.createElement("div") : new DemoNode();
const child = hasDOM
? parent.appendChild(document.createElement("button"))
: new DemoNode(parent);
const EventClass = hasDOM ? Event : DemoEvent;
const event = new EventClass("demo", { bubbles: true });
console.log(`before: type=${event.type}, target=${event.target}`);
parent.addEventListener("demo", (e) => {
console.log(`listener: type=${e.type}, targetIsChild=${e.target === child}, currentTargetIsParent=${e.currentTarget === parent}`);
});
child.dispatchEvent(event);
console.log(`after: currentTarget=${event.currentTarget}`);
}Výsledek
before: type=demo, target=null listener: type=demo, targetIsChild=true, currentTargetIsParent=true after: currentTarget=null
Vlož blok do vývojářské konzole prohlížeče. Nemusíš klikat: díky `bubbles: true` událost odeslaná potomkovi probublá k rodiči a `dispatchEvent()` synchronně zavolá jeho posluchače. Blok můžeš také spustit jako soubor `.js` v Node.js 24, kde příklad používá zjednodušený model probublávání bez DOM.
Související lekce
- JavaScript · Lekce 30 · Pokročilá · Verze: 4