CKTIS / Java
Statický inicializační blok
Blok `static { ... }` provádí příkazy během inicializace třídy, nikoli při každém vytvoření objektu. Používá se k přípravě statických polí, když je k inicializaci potřeba několik příkazů.
Verze: Java SE 21; repository runtime, production runtime not attested
Syntaxe
static {
// initialization statements
}static initializer block je blok static { ... } deklarovaný v těle třídy. Není to metoda ani konstruktor a nevolá se přímo. Provádí se během inicializace třídy, nikoli při každém vytvoření objektu.
Při inicializaci třídy se statická pole, která jsou konstantními proměnnými, inicializují před provedením inicializátorů ostatních statických polí a bloků static. Tyto inicializátory a bloky se provádějí v pořadí, v jakém se vyskytují ve zdrojovém kódu. Inicializace třídy se liší od jejího načtení: spouštěčem může být například vytvoření instance nebo zavolání statické metody deklarované v dané třídě. Samotné čtení konstanty známé při překladu inicializaci nespustí. Po úspěšné inicializaci určité třídy se její bloky znovu neprovádějí.
Blok vytváří statický kontext: neexistuje žádný aktuální objekt, takže nelze použít this, super ani nekvalifikované odkazy na instanční pole a metody. Příkaz return je zakázán; blok musí být možné normálně ukončit. Na čtení polí deklarovaných později se vztahují omezení pro dopředné odkazy.
V příkladu nejprve získá value hodnotu 3 a blok ji před spuštěním main změní na 6. Dva výrazy new Main() blok znovu nespustí. Obyčejný blok { ... } v těle třídy bez static je naproti tomu instanční inicializátor.
Příklady
public class Main {
static int value = 3;
static {
value *= 2;
System.out.println("init: " + value);
}
public static void main(String[] args) {
System.out.println("main: " + value);
new Main();
new Main();
}
}Výsledek
init: 6 main: 6
Zobrazený kód a uvedený výsledek byly ověřeny v izolovaném prostředí metodou zaznamenanou v dokladu o ověření této přesné verze.