std::views::enumerate — iterace s indexem
C++23 std::views::enumerate vytváří líný pohled, který každou položku rozsahu spojuje s indexem začínajícím od nuly. Cyklus tak může pracovat s indexem i položkou bez samostatně udržovaného čítače.
CKTIS / C++
Syntaxe, operátory a pojmy programování. Najdi vysvětlení, prohlédni si příklad a pokračuj v učení.
C++23 std::views::enumerate vytváří líný pohled, který každou položku rozsahu spojuje s indexem začínajícím od nuly. Cyklus tak může pracovat s indexem i položkou bez samostatně udržovaného čítače.
std::views::filter vytváří líný pohled na prvky, které splňují predikát. Nevytváří samostatný výsledný kontejner a zachovává pořadí vybraných prvků.
std::views::iota vytváří líný pohled na hodnoty získávané inkrementací. Varianta se dvěma argumenty nezahrnuje horní mez, zatímco varianta s jedním argumentem nemá dosažitelný konec.
std::views::join vytváří líný pohled na prvky rozsahu rozsahů. Zploští jednu úroveň, zachová pořadí a přeskočí prázdné vnitřní rozsahy, aniž by vytvořil nový kontejner.
std::views::keys vytváří líný pohled na prvky s indexem 0 v rozsahu párů nebo n-tic. Umožňuje procházet klíče mapy, ale funguje i s jinými kompatibilními rozsahy, aniž by vytvářel samostatnou kolekci klíčů.
std::views::reverse zpřístupňuje prvky rozsahu od posledního k prvnímu, aniž by měnil jejich pořadí ve zdroji. Vyžaduje rozsah, který lze převést na obousměrný pohled. Pokud pohled zpřístupňuje měnitelné reference, zápis přes ně mění původní prvky.
C++23 std::views::slide vytváří líný pohled na po sobě jdoucí, překrývající se okna délky n. Okna odkazují na prvky podkladového rozsahu, netvoří samostatné kontejnery. Je vyžadován alespoň forward_range a n > 0.
std::views::split vytváří pohled na části oddělené prvkem nebo vzorem. Části odkazují na podkladová data, místo aby se z nich vytvářely samostatné řetězce; sousední a koncové oddělovače mohou vytvořit prázdné části.
std::views::take z hlavičky <ranges> vytvoří pohled na nejvýše count počátečních prvků rozsahu. Zachová jejich pořadí, nevytváří samostatný kontejner a lze jej použít přímým voláním i v zápisu s rourou.
std::views::take_while vytváří líný pohled na počáteční prvky rozsahu, které splňují predikát. Končí před prvním prvkem, který podmínku nesplňuje, a nepokračuje v hledání dalších shod.
std::views::transform vytváří pohled, který vypočítá výsledek funkce pro prvek až při přístupu k němu. Nevytváří výsledný kontejner; lze jej použít přímo nebo v řetězci operací s operátorem |.
std::views::values vytváří líný pohled na prvky s indexem 1 v párech nebo n-ticích. Umožňuje procházet hodnoty mapy nebo měnit druhá pole párů bez vytváření samostatného kontejneru.
std::views::zip vytváří líný pohled na prvky na odpovídajících pozicích několika rozsahů. Iterace končí u nejkratšího rozsahu a přístup pomocí referencí umožňuje měnit upravitelné zdrojové prvky.
std::visit z hlavičky <variant> volá volatelný objekt s aktivní hodnotou každého předaného objektu std::variant. Pokud není předána žádná varianta, std::visit(visitor) zavolá visitor bez argumentů, je-li takové volání platné. Alternativy se vybírají za běhu, ale platnost volání pro každou kombinaci alternativ se kontroluje při překladu.
std::void_t z hlavičky <type_traits> převádí libovolný platný balíček typových argumentů na void. V kombinaci se SFINAE umožňuje zjistit, zda je dostupný vnořený typ, aniž by se celý program stal neplatným.
std::weak_ptr<T> pozoruje objekt spravovaný pomocí std::shared_ptr, aniž by jej udržoval naživu. Metoda lock() dočasně získá sdíleného vlastníka, nebo vrátí prázdný std::shared_ptr, pokud vlastnictví již zaniklo.
std::wstring je alias pro std::basic_string<wchar_t> definovaný v <string>. Spravuje úložiště řetězce a podporuje připojování, porovnávání i přístup k prvkům. Nezaručuje přenositelnou podobu kódování Unicode.
PImpl přesouvá data třídy do skrytého implementačního objektu. Omezuje závislosti hlaviček a pomáhá zachovat rozložení veřejné třídy, ale sám o sobě nezaručuje kompatibilitu ABI. Klíčové jsou neúplný vnořený typ a destruktor definovaný mimo třídu.
Alokátor určuje, jak kontejner získává a uvolňuje paměť. Zdroje std::pmr umožňují zvolit chování alokace za běhu bez změny typu kontejneru, vyžadují však pečlivé dodržení pořadí životnosti objektů.
Architektura programu určuje odpovědnosti, směr závislostí a vlastnictví objektů. Příklad kombinuje strategy pattern, factory registry, dependency injection a decorator; singleton je samostatným rozhodnutím o přístupu a životnosti.
Asynchronnost odděluje zadání práce od získání jejího výsledku. Souběžnost umožňuje úlohám postupovat v překrývajících se obdobích, ale nezaručuje paralelní provádění. V C++ tuto separaci umožňují std::async a std::future s výslovným bodem čekání.
Třída může definovat vlastní funkce operator new a operator delete a řídit tak přidělování a uvolňování paměti. Přetížení přijímající std::align_val_t řeší zarovnání a musí spolupracovat s odpovídající funkcí pro uvolnění paměti.
Kolekce je obecný název pro skupinu prvků. Standardní knihovna C++ nabízí kontejnery s různými pravidly ukládání a přístupu: sekvenční, asociativní kontejnery a adaptéry.
C++ nabízí komentáře // sahající do konce řádku a blokové komentáře /* ... */. Umožňují vysvětlovat kód a psát dokumentaci, aniž by se jejich obsah vykonával. Blokové komentáře nelze vnořovat.